Skoro každý třetí majitel domu nezajišťuje povinnou kontrolu komína, ukázal podzimní průzkum KB Pojišťovny
Riskuje vlastní bezpečnost i krácení pojistného plnění
8. 10. 2026
15:00
„To je špatně. Pravidelné kontroly spalinových cest odborníkem mají předcházet požárům a chránit majetek i lidské životy. Hasiči v roce 2025 evidovali v České republice celkem 19 031 požárů. * Z toho téměř každý patnáctý souvisel s nevyhovujícím technickým stavem komínů. Ve většině těchto případů, celkem u 1 146 požárů, se vznítily saze uvnitř komínového tělesa,“ říká Josef Bělina, člen Rady Společenstva kominíků ČR a cechmistr pro Prahu, a doplňuje: „Pravidelnou kontrolu proto rozhodně nelze považovat za zbytečnou formalitu. Podle naší vlastní statistiky v roce 2025 odhalilo při kontrolách 85 členů Společenstva kominíků ČR celkem 5 278 závad spalinových cest. Ve více než tisícovce případů hrozil přímo požár, v dalších více než 1 400 případech otrava oxidem uhelnatým. Mezi závažné nálezy patřily nadměrné dehtové usazeniny, hořlavé konstrukce příliš blízko komína, netěsnosti, praskliny nebo nedostatek vzduchu pro spalování.“
Povinné kontroly a pojištění
Nedodržení pravidelných povinných kontrol provozovaných spalinových cest ale může mít i další nepříjemný následek, a tím je krácení pojistného plnění v případě požáru. „Pojištění má lidem pomoci, když se stane něco nečekaného. Pojištěný je ale vždy povinen se o nemovitost řádně starat, k čemuž provádění povinných kontrol patří. Pokud to vlastník domu zanedbá a toto pochybení má podstatný vliv na vznik nebo rozsah škody, může pojišťovna pojistné plnění přiměřeně snížit. V závažných případech může pojišťovna plnění úplně zamítnout,“ doplňuje Martin Svoboda, produktový manažer KB Pojišťovny.
Při likvidaci škody pojišťovna vždy posuzuje konkrétní okolnosti. Samotná chybějící zpráva o kontrole neznamená automatické odmítnutí pojistného plnění ani jeho snížení. Rozhodující je, zda porušení povinnosti mělo prokazatelný vliv na vznik škody, její průběh, rozsah nebo výši.
Konkrétním příkladem z praxe je požár sazí v komíně, který nebyl tři roky čištěn ani kontrolován kominíkem. Poškození si vyžádalo opravu a vyvložkování komína. Škoda dosáhla přibližně 60 tisíc korun. Protože zanedbaná údržba souvisela se vznikem požáru, pojišťovna plnění snížila.
V jiném případě si klient včas všiml doutnání konstrukcí kolem komína. Díky jeho všímavosti a zásahu hasičů se škoda omezila na 51 tisíc korun. Pojišťovna ji uhradila v plném rozsahu. Údržba spalinové cesty byla prováděna pravidelně, předchozí kontrola kominíkem poškození, které následně vedlo k požáru, neodhalila.
Další majitel rodinného domu se rozhodl svépomocí zateplit staré komínové těleso tak nešťastně, že ho přímo obložil vysoce hořlavými OSB deskami a neschválenou izolační vatou. Následný žár z komínu pronikl k dřevěnému obkladu a vatě a způsobil požár, který poškodil přilehlý přístavek domu. Při šetření navíc vyšlo najevo, že na upravovaný komín nebyla nikdy vyhotovena povinná revizní zpráva. Škoda byla 300 tisíc korun, pojistné plnění bylo kráceno.
Lidé kontrolují topení, vodu i okapy, na bezpečnostní prvky zapomínají
Jak ukázal průzkum, před zimou lidé kontrolují hlavně zdroj vytápění, konkrétně to uvedlo 45 procent majitelů domů. Rozvody vody a části ohrožené mrazem prověřuje 36 procent a stav střechy a okapů kontroluje 28 procent respondentů. Stejný podíl prověřuje těsnost oken a dveří. „Je ale zajímavé, že téměř každý pátý respondent, tedy 19 procent, před zimou pravidelně nedělá žádnou z těchto kontrol. U majitelů ve věku 18 až 26 let je tento podíl 30 procent, mezi lidmi ve věku 54 až 65 let jen 12 procent. To by mohlo naznačovat, že zodpovědnost roste s věkem a zkušenostmi,“ komentuje jeden ze závěrů průzkumu Martin Svoboda z KB Pojišťovny.
Zkušenosti KB Pojišťovny ukazují, že mezi časté zimní škody patří například okapy stržené tíhou ledu, prasklé skleněné výplně pergol pod vysokou vrstvou sněhu nebo zatékání kolem komína a oken. Problémy působí také nevypuštěné zahradní rozvody vody, které při mrazu prasknou. Pokud majitel únik včas neodhalí, může voda vytékat delší dobu a vedle opravy potrubí vzniknou i náklady za ztracenou vodu a další možné škody na majetku.
Hlásič má jen čtvrtina domů
Autonomní kouřový hlásič má podle průzkumu jen 25 procent domů, detektor oxidu uhelnatého 20 procent a hasicí přístroj 51 procent. Téměř třetina domů nemá žádný z těchto bezpečnostních prvků.
Nové rodinné domy navržené a povolené podle pravidel účinných od 1. července 2008 musí být vybaveny zařízením autonomní detekce a signalizace a alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem. U starších domů může tato povinnost vzniknout při některých změnách dokončené stavby.
Samotné vlastnictví hasicího přístroje navíc neznamená, že je připraven k použití. Má ho doma 51 procent respondentů, jeho kontrolu však mezi předzimními úkony uvedlo jen 6 procent všech dotázaných. Majitelé by měli ověřit jeho dostupnost, neporušenost, tlak a platnost odborné kontroly. U hlásičů je třeba pravidelně testovat funkčnost a podle typu zařízení měnit baterie.
Co zkontrolovat před začátkem topné sezony
- Objednat odbornou kontrolu spalinové cesty v intervalu odpovídajícím používanému vytápění.
- Nechat servisovat kotel nebo jiný zdroj tepla podle pokynů výrobce a ověřit, zda se na něj vztahuje povinná kontrola.
- Otestovat autonomní hlásič požáru, případně detektor oxidu uhelnatého, a vyměnit baterie.
- Prověřit stav, přístupnost a datum poslední kontroly hasicího přístroje.
- Zkontrolovat rozvody vody a venkovní části ohrožené mrazem.
- Prohlédnout střechu, okapy, okna a dveře a odstranit závady ještě před prvními mrazy.
Průzkum proběhl v říjnu prostřednictvím platformy InstantResearch mezi 1 051 majiteli rodinných domů v ČR.
Alena Čurgaliová | Pavel Zúbek |