Dengue, zika, chikungunya nebo západonilská horečka – názvy, které dříve patřily do učebnic zeměpisu nebo varovaly cestovatele, se dnes začínají objevovat i v evropských zprávách. Proč? Důvodů je víc, ale hlavními viníky jsou změna klimatu a globalizace.
Stoupající teploty vytvářejí příznivé podmínky pro šíření komárů, kteří přenášejí infekce. K tomu připočtěte čilý cestovní ruch – lidé i zvířata létají napříč kontinenty a s nimi se „svezou“ i viry. Evropa se tak pomalu, ale jistě stává domovem nemocí, jež jsme donedávna vnímali jako problém tropických oblastí.
Které nemoci se v Evropě objevují a kde?
Tropické nemoci už nejsou jen záležitostí exotiky – i Evropa má dnes svá riziková místa. Některé z nich se už napevno usadily v jižních regionech a s postupujícím oteplováním se pomalu šíří dál na sever. Spojuje je jedno: přenášejí je komáři (nejčastěji tygří), pakomáři nebo klíšťata – a proti většině z nich bohužel neexistuje očkování ani preventivní léčba. Proto je důležité vědět, které nemoci se kde vyskytují a jak je poznat včas.
Dengue
Dengue pochází z tropických oblastí jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky, ale v posledních letech se objevuje i ve Středomoří. Lokální případy už byly zaznamenány ve Francii, Itálii, Španělsku i Chorvatsku. Počet případů dengue přímo v Evropě rychle roste – i když jich bylo zatím „jen“ 130, je to víc než za celé předchozí desetiletí dohromady a trend naznačuje další výrazný nárůst.
Příznaky dengue a co dělat
Typické příznaky zahrnují vysokou horečku, silné bolesti hlavy a za očima, bolesti svalů a kloubů, vyrážku a v některých případech i krvácení z nosu nebo dásní. Pokud jste navštívili rizikovou oblast a objeví se tyto symptomy, je důležité co nejdříve vyhledat lékaře.
Léčba je pouze podpůrná – neexistuje specifický lék na dengue. Důležitý je klid na lůžku, dostatečný příjem tekutin a tlumení horečky.
Chikungunya
Chikungunya je virové onemocnění pocházející z Afriky a Asie. V Evropě se dnes objevuje hlavně v Itálii a Francii – například v roce 2017 vypukla v Itálii menší epidemie v okolí Říma.
Příznaky chikungunyi a co dělat
Onemocnění se obvykle projevuje náhle vysokou horečkou, silnými bolestmi kloubů a svalů, které často až omezují pohyb a mohou trvat i týdny, bolestí hlavy a vyrážkou.
Léčba je opět pouze symptomatická – doporučuje se klid, hydratace a léky na bolest a horečku (např. paracetamol). U některých pacientů mohou bolestivé kloubní příznaky přetrvávat i několik týdnů.
Západonilská horečka
Západonilská horečka patří v současnosti k nejčastějším „exotickým“ nákazám v Evropě – každoročně zde onemocní stovky lidí. Jak název napovídá, pochází z Afriky, ale dnes je běžně přítomná v jižních a středních částech Evropy. Pravidelně se objevuje v Maďarsku, Itálii, Řecku, ale i v Rakousku a Německu. Šíří se ale dál. V roce 2023 bylo hlášeno 713 případů v devíti zemích EU a vůbec poprvé se objevila i v dalších 22 regionech, kde o ní dosud nikdo ani neslyšel. Hlavním rezervoárem viru jsou ptáci, ale na člověka se virus dostává opět bodnutím komára.
Příznaky západonilské horečky a co dělat
Virus je zákeřný hlavně pro starší populaci. Většina nakažených totiž nepociťuje žádné nebo jen mírné příznaky – únava, zvýšená teplota, ztuhlá šíje nebo bolest hlavy se snadno zamění za úpal po dni na slunci. U seniorů a lidí s oslabenou imunitou ale může virus proniknout do nervové soustavy a způsobit zánět mozkových blan nebo mozku, což je život ohrožující stav. V roce 2022 si západonilská horečka v Evropě vyžádala přes 90 životů, v roce 2023 dalších 67. Tyto vážné případy jsou ale naštěstí vzácné. O to důležitější je ale nepodcenit první signály a při jakémkoli podezření raději vyhledat lékaře. Včasná diagnóza může zachránit život.
Leishmanióza
Leishmanióza se původně vyskytovala hlavně v tropických a subtropických oblastech, ale dnes je stále častější i ve Španělsku, Portugalsku a Řecku. V zemích jižní Evropy se každoročně objeví přibližně 700 případů nákazy přímo na místě – a pokud započítáme i Turecko, číslo se vyšplhá až ke 4 000 ročně. Ve Španělsku a jihovýchodní Francii je nákaza poměrně rozšířená mezi psy – občas se vyskytují i stovky případů ročně, což zvyšuje riziko přenosu i na člověka. Přenašečem jsou pakomáři zvaní flebotomi.
Příznaky leishmaniózy a co dělat
Leishmanióza má dvě hlavní formy – kožní, která se projevuje pomalu se hojícími vředy na kůži, a viscerální, jež je vážnější a postihuje vnitřní orgány (játra, slezinu, kostní dřeň). Viscerální forma může způsobit horečky, únavu, úbytek hmotnosti, zvětšení břicha a je život ohrožující.
Při podezření je nutné vyhledat lékaře. Léčba závisí na formě onemocnění a zahrnuje specifická antiparazitika.
Krymsko-konžská hemoragická horečka (CCHF)
Krymsko-konžská horečka je bohužel reálné a velmi nebezpečné onemocnění způsobující krvácivé horečky. Původně se CCHF vyskytovala hlavně v Africe, Asii a na Blízkém východě, v Evropě se dnes případy objevují na Balkáně (např. v Bulharsku, Kosovu, Albánii) a nově také ve Španělsku. Tam už nemoc připravila o život šest ze 17 nakažených.
Hlavním přenašečem jsou tentokrát tropická klíšťata. Kvůli oteplování se usazují v jižní Evropě, kde by ještě před 20 lety nepřežila zimu. Pokud budou léta dál suchá a horká, existuje riziko, že se tato klíšťata budou šířit i do dalších částí Evropy.
Příznaky CCHF a co dělat
Onemocnění začíná náhlou vysokou horečkou, bolestí svalů, závratěmi a nevolností, ale může přejít do vážného stadia s podkožními výrony a selháváním orgánů. Pokud se tyto příznaky objeví po pobytu v rizikové oblasti nebo po kontaktu s krví, je nutné okamžitě vyhledat lékaře. Léčba bohužel zatím existuje jenom podpůrná, proto cestujete-li do rizikových oblastí, buďte opatrní a chraňte se před klíšťaty – prevencí můžete předejít i těm nejvážnějším nemocem.
Další známé tropické nemoci a jejich výskyt
Zika se v Evropě vyskytuje zatím jen velmi vzácně. Podobně jako ostatní nemoci se přenáší bodnutím komára, ale může k ní dojít i pohlavním stykem. I když většina nakažených nemá žádné nebo jen mírné příznaky (vyrážka, únava, lehká horečka), pro těhotné ženy může být virus velmi nebezpečný – hrozí vážné poškození plodu. Proto čekáte-li miminko, vyhýbejte se oblastem s výskytem viru, důsledně používejte repelenty a po návratu z rizikových oblastí se chraňte při pohlavním styku.
Malárie byla kdysi běžná i v jižní Evropě, ale v polovině 20. století se ji podařilo vymýtit. Dnes se naprostá většina případů týká cestovatelů nebo migrantů, kteří si nemoc přivezli z tropických oblastí. Přesto se občas objeví lokálně přenesené případy, což znovu otevírá otázku, zda se malárie může do Evropy vrátit natrvalo, čemuž by změny klimatu napomáhaly.
Ebola se v Evropě přirozeně nevyskytuje – objevily se jen ojedinělé případy dovezené z Afriky, většinou u zdravotníků. Všichni byli izolováni a místní přenos nenastal. Riziko šíření v Evropě je velmi nízké.
Proč se tropické nemoci šíří i v Evropě?
Ještě nedávno bychom si řekli, že tropické nemoci do Evropy prostě nepatří. Jenže klima a svět se mění – a s nimi i mapa infekcí. Delší, teplejší a vlhčí léta vytváří ideální prostředí pro přenašeče, jako jsou komáři a klíšťata, která dřív v mírném pásmu nepřežívala. Klimatické modely navíc varují, že při pokračujícím oteplování by se výskyt tropických nemocí mohl v Evropě dramaticky zvýšit.
K tomu přidejme globalizaci a čilý cestovní ruch – lidé, zvířata i zboží dnes létají napříč kontinenty a s nimi se „svezou“ i viry a paraziti. A tak se tropické nemoci, které jsme dřív znali jen z dokumentů, pomalu zabydlují i v našem klimatickém pásmu.
Jak se chránit? Praktické rady na cestu
Nejlepší obrana je prevence – a ta začíná ještě před odjezdem. Na dovolenou si určitě do cestovní lékárničky přibalte kvalitní repelent s DEET nebo ikaridinem, dezinfekci na ruce, dlouhé oblečení na večery a ideálně i stručný přehled příznaků nemocí, které se v dané oblasti mohou vyskytnout. Pokud cestujete s dětmi, seniory nebo domácími mazlíčky, buďte extra opatrní.
Na ubytování nenechávejte ve své blízkosti stát vodu (v barelech, květináčích, sudech – komáři ji milují). Máte-li psa, nechte ho ošetřit proti parazitům – některé tropické nemoci totiž napadají i zvířata a ta pak mohou být přenašeči.
Co dělat, když mám podezření na tropickou nemoc
Příznaky tropických nemocí se mohou objevit už během pobytu, ale často se rozvinou až po návratu domů – některé viry mají inkubační dobu i dva týdny, u jiných parazitů (např. leishmanióza nebo malárie) to může být i déle. Pokud se necítíte dobře ještě na místě, nejprve kontaktujte asistenční službu ke svému cestovnímu pojištění a postupujte podle našeho návodu. My vám v rámci asistence pomůžeme najít vhodného lékaře, zajistíme překlad a doporučíme postup.
Po návratu domů je vhodné být všímavý k příznakům jako horečka, vyrážka, únava či bolesti kloubů. V takovém případě se obraťte na svého praktického lékaře a nezapomeňte zmínit, kde jste byli, zda vás štípl komár, nebo klíště, případně jestli jste navštívili oblast s výskytem tropických nemocí. Tyto informace jsou pro správnou diagnózu klíčové – někdy stačí detail, který lékaře navede správným směrem.
Pokud vás po návratu z dovolené překvapí tropická nemoc a skončíte na neschopence, je velkou výhodou mít životní pojištění. MojeJistota se vztahuje i na nemoci, které jste si přivezli ze zahraničí, i když se projeví až po návratu. Vyplácené denní dávky vám pak pomohou zvládnout výpadek příjmu během pracovní neschopnosti.
Tabulka příznaků tropických nemocí
Doporučení na závěr
Tropické nemoci se vlivem klimatických změn a globalizace bohužel stávají realitou i v Evropě. Přesto není důvod k panice – výskyt těchto nemocí je zatím sporadický a evropské zdravotnictví je připravené případné nákazy zvládat. Pro snížení rizika nákazy ale dodržujte následující obecná doporučení:
- Než vyrazíte na dovolenou, mrkněte na web ministerstva zahraničí nebo Státního zdravotního ústavu – najdete tam přehled, jaké nemoci se kde vyskytují a co si pohlídat. Pokud míříte do rizikovější destinace, vyplatí se zajít i do centra cestovní medicíny – poradí vám, jestli má smysl očkování nebo preventivní léky a co si zabalit s sebou.
- Chraňte se před bodavým hmyzem: Při cestách do teplých krajů (a v létě i na jihu Evropy) vždy používejte repelent, noste vhodné oblečení a spěte za sítí nebo v klimatizované místnosti.
- Chraňte se před klíšťaty: Klíšťata nepřenáší jen encefalitidu a boreliózu, ale ve Středomoří i krymsko-konžskou horečku. Do lesa a vysoké trávy noste dlouhé oblečení, pevné boty, používejte repelent proti klíšťatům a po vycházce se prohlédněte.
- Buďte obezřetní po návratu: Pokud se necítíte dobře po návratu z oblasti, kde se může vyskytovat tropická nemoc, vyhledejte lékaře. Včasná diagnostika a léčba jsou zásadní. Vždy informujte lékaře o tom, kde jste cestovali, a o případných štípancích či klíšťatech – pomůžete tím určit správnou příčinu obtíží.
- Eliminujte líhniště komárů: V rizikových oblastech vylévejte stojatou vodu z květináčů, sudů, okapů.
- Sledujte vývoj situace: Výskyt nemocí se může měnit. Sledujte doporučení zdravotnických úřadů pro aktuální informace o rizicích v Evropě. Díky informovanosti a prevenci se můžete bezpečně těšit z cestování i pobytu v přírodě, aniž byste se tropických nemocí museli přehnaně obávat.
Zdroje: