Dengue, zika, chikungunya nebo západonilská horečka – názvy, které dříve patřily do učebnic zeměpisu nebo varovaly cestovatele, se dnes začínají objevovat i v evropských zprávách. Proč? Důvodů je víc, ale hlavními viníky jsou změna klimatu a globalizace.
Stoupající teploty vytvářejí příznivé podmínky pro šíření komárů, kteří přenášejí infekce. K tomu připočtěte čilý cestovní ruch – lidé i zvířata létají napříč kontinenty a s nimi se „svezou“ i viry. Evropa se tak pomalu, ale jistě stává domovem nemocí, jež jsme donedávna vnímali jako problém tropických oblastí.
Které nemoci se v Evropě objevují a kde?
Tropické nemoci už nejsou jen záležitostí exotiky – i Evropa má dnes svá riziková místa. Některé z nich se už napevno usadily v jižních regionech a s postupujícím oteplováním se pomalu šíří dál na sever. Spojuje je jedno: přenášejí je komáři (nejčastěji tygří), pakomáři nebo klíšťata – a proti většině z nich bohužel neexistuje očkování ani preventivní léčba. Proto je důležité vědět, které nemoci se kde vyskytují a jak je poznat včas.
Dengue
Dengue pochází z tropických oblastí jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky, ale v posledních letech se objevuje i ve Středomoří. Lokální případy už byly zaznamenány ve Francii, Itálii, Španělsku i Chorvatsku. Počet případů dengue přímo v Evropě rychle roste – i když jich bylo zatím „jen“ 130, je to víc než za celé předchozí desetiletí dohromady a trend naznačuje další výrazný nárůst.
Příznaky dengue a co dělat
Typické příznaky zahrnují vysokou horečku, silné bolesti hlavy a za očima, bolesti svalů a kloubů, vyrážku a v některých případech i krvácení z nosu nebo dásní. Pokud jste navštívili rizikovou oblast a objeví se tyto symptomy, je důležité co nejdříve vyhledat lékaře.
Léčba je pouze podpůrná – neexistuje specifický lék na dengue. Důležitý je klid na lůžku, dostatečný příjem tekutin a tlumení horečky.
Chikungunya
Chikungunya je virové onemocnění pocházející z Afriky a Asie. V Evropě se dnes objevuje hlavně v Itálii a Francii – například v roce 2017 vypukla v Itálii menší epidemie v okolí Říma.
Příznaky chikungunyi a co dělat
Onemocnění se obvykle projevuje náhle vysokou horečkou, silnými bolestmi kloubů a svalů, které často až omezují pohyb a mohou trvat i týdny, bolestí hlavy a vyrážkou.
Léčba je opět pouze symptomatická – doporučuje se klid, hydratace a léky na bolest a horečku (např. paracetamol). U některých pacientů mohou bolestivé kloubní příznaky přetrvávat i několik týdnů.
Západonilská horečka
Západonilská horečka patří v současnosti k nejčastějším „exotickým“ nákazám v Evropě – každoročně zde onemocní stovky lidí. Jak název napovídá, pochází z Afriky, ale dnes je běžně přítomná v jižních a středních částech Evropy. Pravidelně se objevuje v Maďarsku, Itálii, Řecku, ale i v Rakousku a Německu. Šíří se ale dál. V roce 2023 bylo hlášeno 713 případů v devíti zemích EU a vůbec poprvé se objevila i v dalších 22 regionech, kde o ní dosud nikdo ani neslyšel. Hlavním rezervoárem viru jsou ptáci, ale na člověka se virus dostává opět bodnutím komára.
Příznaky západonilské horečky a co dělat
Virus je zákeřný hlavně pro starší populaci. Většina nakažených totiž nepociťuje žádné nebo jen mírné příznaky – únava, zvýšená teplota, ztuhlá šíje nebo bolest hlavy se snadno zamění za úpal po dni na slunci. U seniorů a lidí s oslabenou imunitou ale může virus proniknout do nervové soustavy a způsobit zánět mozkových blan nebo mozku, což je život ohrožující stav. V roce 2022 si západonilská horečka v Evropě vyžádala přes 90 životů, v roce 2023 dalších 67. Tyto vážné případy jsou ale naštěstí vzácné. O to důležitější je ale nepodcenit první signály a při jakémkoli podezření raději vyhledat lékaře. Včasná diagnóza může zachránit život.
Leishmanióza
Leishmanióza se původně vyskytovala hlavně v tropických a subtropických oblastech, ale dnes je stále častější i ve Španělsku, Portugalsku a Řecku. V zemích jižní Evropy se každoročně objeví přibližně 700 případů nákazy přímo na místě – a pokud započítáme i Turecko, číslo se vyšplhá až ke 4 000 ročně. Ve Španělsku a jihovýchodní Francii je nákaza poměrně rozšířená mezi psy – občas se vyskytují i stovky případů ročně, což zvyšuje riziko přenosu i na člověka. Přenašečem jsou pakomáři zvaní flebotomi.
Příznaky leishmaniózy a co dělat
Leishmanióza má dvě hlavní formy – kožní, která se projevuje pomalu se hojícími vředy na kůži, a viscerální, jež je vážnější a postihuje vnitřní orgány (játra, slezinu, kostní dřeň). Viscerální forma může způsobit horečky, únavu, úbytek hmotnosti, zvětšení břicha a je život ohrožující.
Při podezření je nutné vyhledat lékaře. Léčba závisí na formě onemocnění a zahrnuje specifická antiparazitika.
Krymsko-konžská hemoragická horečka (CCHF)
Krymsko-konžská horečka je bohužel reálné a velmi nebezpečné onemocnění způsobující krvácivé horečky. Původně se CCHF vyskytovala hlavně v Africe, Asii a na Blízkém východě, v Evropě se dnes případy objevují na Balkáně (např. v Bulharsku, Kosovu, Albánii) a nově také ve Španělsku. Tam už nemoc připravila o život šest ze 17 nakažených.
Hlavním přenašečem jsou tentokrát tropická klíšťata. Kvůli oteplování se usazují v jižní Evropě, kde by ještě před 20 lety nepřežila zimu. Pokud budou léta dál suchá a horká, existuje riziko, že se tato klíšťata budou šířit i do dalších částí Evropy.
Příznaky CCHF a co dělat
Onemocnění začíná náhlou vysokou horečkou, bolestí svalů, závratěmi a nevolností, ale může přejít do vážného stadia s podkožními výrony a selháváním orgánů. Pokud se tyto příznaky objeví po pobytu v rizikové oblasti nebo po kontaktu s krví, je nutné okamžitě vyhledat lékaře. Léčba bohužel zatím existuje jenom podpůrná, proto cestujete-li do rizikových oblastí, buďte opatrní a chraňte se před klíšťaty – prevencí můžete předejít i těm nejvážnějším nemocem.
Další známé tropické nemoci a jejich výskyt
Zika se v Evropě vyskytuje zatím jen velmi vzácně. Podobně jako ostatní nemoci se přenáší bodnutím komára, ale může k ní dojít i pohlavním stykem. I když většina nakažených nemá žádné nebo jen mírné příznaky (vyrážka, únava, lehká horečka), pro těhotné ženy může být virus velmi nebezpečný – hrozí vážné poškození plodu. Proto čekáte-li miminko, vyhýbejte se oblastem s výskytem viru, důsledně používejte repelenty a po návratu z rizikových oblastí se chraňte při pohlavním styku.
Malárie byla kdysi běžná i v jižní Evropě, ale v polovině 20. století se ji podařilo vymýtit. Dnes se naprostá většina případů týká cestovatelů nebo migrantů, kteří si nemoc přivezli z tropických oblastí. Přesto se občas objeví lokálně přenesené případy, což znovu otevírá otázku, zda se malárie může do Evropy vrátit natrvalo, čemuž by změny klimatu napomáhaly.
Ebola se v Evropě přirozeně nevyskytuje – objevily se jen ojedinělé případy dovezené z Afriky, většinou u zdravotníků. Všichni byli izolováni a místní přenos nenastal. Riziko šíření v Evropě je velmi nízké.
Proč se tropické nemoci šíří i v Evropě?
Ještě nedávno bychom si řekli, že tropické nemoci do Evropy prostě nepatří. Jenže klima a svět se mění – a s nimi i mapa infekcí. Delší, teplejší a vlhčí léta vytváří ideální prostředí pro přenašeče, jako jsou komáři a klíšťata, která dřív v mírném pásmu nepřežívala. Klimatické modely navíc varují, že při pokračujícím oteplování by se výskyt tropických nemocí mohl v Evropě dramaticky zvýšit.
K tomu přidejme globalizaci a čilý cestovní ruch – lidé, zvířata i zboží dnes létají napříč kontinenty a s nimi se „svezou“ i viry a paraziti. A tak se tropické nemoci, které jsme dřív znali jen z dokumentů, pomalu zabydlují i v našem klimatickém pásmu.
Jak se chránit? Praktické rady na cestu
Nejlepší obrana je prevence – a ta začíná ještě před odjezdem. Na dovolenou si určitě do cestovní lékárničky přibalte kvalitní repelent s DEET nebo ikaridinem, dezinfekci na ruce, dlouhé oblečení na večery a ideálně i stručný přehled příznaků nemocí, které se v dané oblasti mohou vyskytnout. Pokud cestujete s dětmi, seniory nebo domácími mazlíčky, buďte extra opatrní.
Na ubytování nenechávejte ve své blízkosti stát vodu (v barelech, květináčích, sudech – komáři ji milují). Máte-li psa, nechte ho ošetřit proti parazitům – některé tropické nemoci totiž napadají i zvířata a ta pak mohou být přenašeči.
Co dělat, když mám podezření na tropickou nemoc
Příznaky tropických nemocí se mohou objevit už během pobytu, ale často se rozvinou až po návratu domů – některé viry mají inkubační dobu i dva týdny, u jiných parazitů (např. leishmanióza nebo malárie) to může být i déle. Pokud se necítíte dobře ještě na místě, nejprve kontaktujte asistenční službu ke svému cestovnímu pojištění a postupujte podle našeho návodu. My vám v rámci asistence pomůžeme najít vhodného lékaře, zajistíme překlad a doporučíme postup.
Po návratu domů je vhodné být všímavý k příznakům jako horečka, vyrážka, únava či bolesti kloubů. V takovém případě se obraťte na svého praktického lékaře a nezapomeňte zmínit, kde jste byli, zda vás štípl komár, nebo klíště, případně jestli jste navštívili oblast s výskytem tropických nemocí. Tyto informace jsou pro správnou diagnózu klíčové – někdy stačí detail, který lékaře navede správným směrem.
Pokud vás po návratu z dovolené překvapí tropická nemoc a skončíte na neschopence, je velkou výhodou mít životní pojištění. MojeJistota se vztahuje i na nemoci, které jste si přivezli ze zahraničí, i když se projeví až po návratu. Vyplácené denní dávky vám pak pomohou zvládnout výpadek příjmu během pracovní neschopnosti.
TABULKA
Doporučení na závěr
Tropické nemoci se vlivem klimatických změn a globalizace bohužel stávají realitou i v Evropě. Přesto není důvod k panice – výskyt těchto nemocí je zatím sporadický a evropské zdravotnictví je připravené případné nákazy zvládat. Pro snížení rizika nákazy ale dodržujte následující obecná doporučení:
- Než vyrazíte na dovolenou, mrkněte na web ministerstva zahraničí nebo Státního zdravotního ústavu – najdete tam přehled, jaké nemoci se kde vyskytují a co si pohlídat. Pokud míříte do rizikovější destinace, vyplatí se zajít i do centra cestovní medicíny – poradí vám, jestli má smysl očkování nebo preventivní léky a co si zabalit s sebou.
- Chraňte se před bodavým hmyzem: Při cestách do teplých krajů (a v létě i na jihu Evropy) vždy používejte repelent, noste vhodné oblečení a spěte za sítí nebo v klimatizované místnosti.
- Chraňte se před klíšťaty: Klíšťata nepřenáší jen encefalitidu a boreliózu, ale ve Středomoří i krymsko-konžskou horečku. Do lesa a vysoké trávy noste dlouhé oblečení, pevné boty, používejte repelent proti klíšťatům a po vycházce se prohlédněte.
- Buďte obezřetní po návratu: Pokud se necítíte dobře po návratu z oblasti, kde se může vyskytovat tropická nemoc, vyhledejte lékaře. Včasná diagnostika a léčba jsou zásadní. Vždy informujte lékaře o tom, kde jste cestovali, a o případných štípancích či klíšťatech – pomůžete tím určit správnou příčinu obtíží.
- Eliminujte líhniště komárů: V rizikových oblastech vylévejte stojatou vodu z květináčů, sudů, okapů.
- Sledujte vývoj situace: Výskyt nemocí se může měnit. Sledujte doporučení zdravotnických úřadů pro aktuální informace o rizicích v Evropě. Díky informovanosti a prevenci se můžete bezpečně těšit z cestování i pobytu v přírodě, aniž byste se tropických nemocí museli přehnaně obávat.