Syndrom vyhoření: Jak rozpoznat příznaky?

Ztráta motivace, únava, cynismus nebo dokonce panické ataky. Syndrom vyhoření není slabost, ale civilizační fenomén. A dotýká se stále větší části populace – podle výzkumů jím trpí každý pátý Čech. Včasné rozpoznání příznaků je klíčem k prevenci vážnějších psychických i fyzických problémů.

Co je to syndrom vyhoření neboli burn-out? Aneb za vším hledejte stres

Syndrom vyhoření (burn-out) je stav psychického, fyzického a emočního vyčerpání, který často souvisí s dlouhodobým stresem. 

Novinové titulky často stres popisují jako tichého zabijáka. V dřívější době nám pomáhal se rychle rozhodnout v situaci, kdy jsme se cítili ohroženi – když si nás chtěl dát na večeři pravěký lev, díky stresu jsme se okamžitě rozhodli, zda budeme bojovat, nebo raději utečeme. Stres je (ve své pravé podstatě) funkční stav, který nám pomáhá přežít. Problém je ale v jeho dávkování. 

Nepleťme si vyhoření se špatnou náladou nebo obyčejnou únavu – vyhoření je ztráta smyslu, motivace a energie. Pokud jste každý den pod neustálým stresovým vypětím, můžete dospět až do chronického stresu. Syndrom vyhoření postižené osoby často popisují jako naprosté vyčerpání, při kterém se nedokázali věnovat ani banálním činnostem, které jim normálně nedělaly problém. WHO jej uznává jako pracovní fenomén.
Syndrom vyhoření často začíná právě v oblasti práce. Čím více ale do vyhoření padáte, tím více syndrom ovlivňuje i další oblasti života. Ani na dovolené si neodpočinete a na své blízké reagujete podrážděně.


Pokud se v práci potýkáte s každodenním tlakem, kladete na sebe příliš vysoká očekávání a nejste schopni „vypnout“, máte velkou pravděpodobnost, že syndrom vyhoření postihne i vás.

Kdo je nejčastěji ohrožený syndromem vyhoření?

Ze studií Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty vyplývá, že nejvíce ohroženi syndromem vyhoření jsou především vrcholoví, ale také střední manažeři, kteří mají obvykle zodpovědnost za větší tým.

Z pracovních profesí pak nejčastěji trpí syndromem vyhoření:

• lékaři a zdravotníci obecně,
• policisté a soudci,
• učitelé
• IT specialisté, manažeři
• pečující osoby (rodiče či sociální pracovníci)

To ale neznamená, že se syndrom vyhoření netýká i jiných profesí. Pokud se v práci potýkáte s každodenním tlakem, kladete na sebe příliš vysoká očekávání a nejste schopni „vypnout“, máte velkou pravděpodobnost, že syndrom vyhoření postihne i vás.

Příznaky syndromu vyhoření: Varovné signály, které nepodceňujte

Většina lidí si pojem zdraví spojuje jen se svou tělesnou schránkou – v lepším případě chodí na pravidelné preventivní prohlídky. Ale starost o psychické zdraví dost pokulhává, proto syndrom vyhoření často poznáte, až když už jste naprosto fyzicky i mentálně vyčerpaní.

• Máte neustálý pocit únavy, i když jsem se dostatečně vyspali.
• Často si večer říkáte, že se vám do práce vůbec nechce.
• Máte pocit, že stále pracujete, ale nevidíte výsledek.
• Jste podráždění na své kolegy, když nestíháte.
• Trápí vás pocity smutku a lhostejnosti.
• Nedokážete se pro žádnou činnost nadchnout tak jako dříve.
• Máte často špatnou náladu bez příčiny.
• Nedokážete usnout, často se budíte v noci.
• Můžete mít také zažívací potíže.
• Bolí vás hlava, ale také svaly a jste často nemocní.
• Zničehonic vás zachvátí panika a úzkostlivost.

Mějte na paměti, že u každého jedince se syndrom vyhoření může projevovat jinak a některé výše popsané příznaky se vás vůbec nemusejí týkat.

 

Nejste si jisti? Udělejte si online test na syndrom vyhoření. Ten třeba nabízí bezplatně na svých stránkách projekt Hedepy, který se věnuje online terapiím. Test se skládá z 25 otázek, které vyplníte do 5 minut.

4  fáze syndromu vyhoření (podle projektu Hedepy):

 

1. V první fázi jste jen lehce podráždění, protože toho máte v práci hodně. Ale říkáte si, že je to normální.
2. V druhé fázi svůj problém přehlížíte. Nechcete si prostě přiznat, že se necítíte dobře. Špatnou náladu si dost často už vybíjíte na svém okolí – komunikujete s ostatními podrážděně bez jakékoliv příčiny.
3. Ve třetí fázi už pociťujete první příznaky vyhoření. Cítíte se vyčerpaní, možná vás přepadají úzkostlivé stavy a jste neustále ve stresu, i když k němu nemáte důvod.
4. Ve čtvrté fázi se dostáváte do chronického stavu syndromu vyhoření. Už vám došla veškerá síla. Fyzická i psychická. Nechybí ani panické záchvaty, které vás ještě více vysilují.

Máte pocit, že to na vás sedí? Neberte to na lehkou váhu a začněte hned jednat.

Dopřávejte si pravidelná sezení s terapeutem, který vás dokáže nasměrovat.

Jak syndrom vyhoření léčit?

Syndrom vyhoření funguje stejně jako kterákoliv jiná nemoc. Snáze se bude léčit v ranném stádiu. Pokud propukne v plném rozsahu, budete už potřebovat pomoc odborníka, který vám pomůže stanovit správnou léčbu. V případě syndromu vyhoření se svěřte do péče terapeutů, psychologů nebo i psychiatrů, kteří na základě vaší osobnosti zhodnotí, jakou léčbu zvolí.

V první řadě se nebojte o svém problému mluvit se svým zaměstnavatelem, který by měl vědět, že se v práci necítíte dobře. Pokud je váš zaměstnavatel férový, bude se snažit změnit vaše pracovní vytížení a najde schůdnou cestu pro všechny tak, abyste se už necítili pod tlakem. Pokud se vám zaměstnavatel vysměje, nebo nebude chtít o úpravě pracovního režimu slyšet, je pak otázkou, zda ve firmě nadále setrvat. Je totiž dost pravděpodobné, že byste do syndromu vyhoření mohli opět spadnout.
 

Můžete se syndromem vyhoření jít na neschopenku?   Oficiálně ne – syndrom vyhoření není uznaná diagnóza, takže lékař neschopenku přímo kvůli němu vypsat nemůže. Nepřímo ano – pokud se k vyhoření přidají diagnózy jako deprese nebo chronický únavový syndrom, lékař už neschopenku vystavit může. Co to znamená? Při pracovní neschopnosti často dochází k výpadku příjmů, což ovlivní chod celé domácnosti. Pojištění jako opora – životní pojištění Elán může v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo invalidity (II.–III. stupeň) pomoci finančně. Vždy ale záleží na konkrétních podmínkách a posouzení pojistné události.

 
10 tipů, jak se syndromu vyhoření vyvarovat aneb prevence je důležitá!

 

1. Naučte se říkat NE – neberte si na sebe příliš mnoho úkolů, které nemůžete splnit.
2. Naučte se úkoly delegovat – nepodléhejte pocitu, že všechno zvládnete sami.
3. Vyhraďte si v kalendáři místo na odpočinek, na sport a přátele – a nezapomeňte to dodržovat.
4. Otevřeně komunikujte o svých problémech se svým okolím.
5. Nestyďte se za to, že máte čas, kdy opravdu nic neděláte. Moderní společnost je postavená na neustálém výkonu – to ale není zdravé.
6. Neklaďte na sebe příliš velká očekávání a nesrovnávejte se s ostatními.
7. Nastavte si realistické cíle – nejenom v práci, ale i v osobním životě.
8. Dopřávejte si pravidelná sezení s terapeutem, který vás dokáže nasměrovat.
9. Vyzkoušejte také dechová cvičení, která vám pomohou lépe zvládnout stresové situace.
10. Naučte se pravidelně meditovat – podle vědců ze státní univerzity v Michiganu pravidelná 20minutová hluboká meditace zvyšuje naši schopnost rozpoznat chyby a snižuje roztržitost.