800 10 66 10
8:00–17:00 | Po–Pá

Když myšlení bolí, aneb jak poznat Alzheimera a nebýt na to sami

25. května 2025Životní pojištění7 minut čtení

Štítky :

„Mami, kam sis dala brýle?“ ptá se Marie, zatímco prohledává pokoj. Její maminka v klidu sedí v křesle a na její otázku odpoví svojí otázkou: „Jaké brýle? Vždyť žádné brýle nemám.“ Jenže Marie dobře ví, že je mamka nosí už skoro 30 let a bez nich už nemohla nic – ani háčkovat nebo si přečíst program televize. Jak na ně mohla zapomenout? A hlavně není to poprvé. Minulý týden „uklidila“ svůj mobil s nákupem do lednice a ze supermarketu si během jednoho dne třikrát! přinesla pět koblih v sáčku.

IMG_0630

Paměť vynechává a přestává to být „roztomilé zapomínání“

Každý z nás někdy zapomene klíče, nemůže si vzpomenout na jméno svého bývalého šéfa nebo kam včera večer na sídlišti zaparkoval auto. Zapomínání ve stáří je normální. Ale jsou signály, které už normální nejsou. A když se začnou objevovat opakovaně a ovlivňují každodenní běh života, je čas zbystřit. Existuje totiž několik signálů, které byste rozhodně u svých blízkých neměli ignorovat.

 

Ztráta krátkodobé paměti

Normální stav: Nepamatujete si, kam jste si při návratu z nákupu položili peněženku a hledáte ji.
Varovný signál: Nepamatujete si, že jste dnes již v obchodě byli – a už vůbec ne, co jste tam kupovali.

Problémy s orientací v čase a místě

Normální stav: Ráno vstáváte a chvíli přemýšlíte, jestli je středa nebo čtvrtek.
Varovný signál: Váš otec se ptá, proč děti už nejsou ve škole – v neděli po obědě.

Zaměňování předmětů nebo ztráta významu slov

Normální stav: Hledáte klíče.
Varovný signál: Nevybavujete si, co je to „klíč“ a že patří do zámku.

Změny v osobnosti a náladách

Normální stav: Nemáte dobrou náladu, nic se vám nedaří, prostě máte špatný den.
Varovný signál: Vaše jinak klidná babička má najednou panickou hrůzu nebo záchvat úzkosti bez zjevné příčiny. A její nálady se střídají od agrese, podrážděnosti nebo paranoi přes úzkost a deprese až k totální apatii a ztrátě zájmu – o koníčky, jídlo, hygienu, o cokoliv.

Neschopnost vykonávat běžné úkoly

Normální stav: Hledáte recept, protože si nemůžete vzpomenout na všechny ingredience, které patří do složitějšího pokrmu.
Varovný signál: Nevíte, jak zapnout sporák a troubu zapínáte ovladačem na televizi. Nebo vaříte tak, že do hrnce s vodou strouháte perník a zelené meruňky skládáte na plech do trouby, aby dozrály…

Mezi další příznaky Alzheimera patří opakované pokládání stejných otázek, i když už byly několikrát zodpovězené, například v kolik hodin bude oběd? Dále zapomínání nedávných událostí – příchod poštovní doručovatelky nebo důležitých informací a neschopnost vzpomenout si na známé tváře nebo místa. Postupně se lidé ztrácejí i na známých místech, nevědí, jaký je den, měsíc nebo rok a začínají mít potíže i s navigací v domácím prostředí – jdou třeba s prádlem místo do koupelny do spíže…

Typické je také bloudění a neklid – náhlé opuštění domu bez cíle, neustálé procházení se nebo hledání něčeho neexistujícího a pocit, že potřebují "jít domů", i když už doma jsou. Patří sem i neschopnost naplánovat a zorganizovat jednoduchou aktivitu, patřičně se obléknout – třeba opustí domov v šatech s krátkým rukávem v zimě. S tím souvisí i neustálé přeskládávání předmětů doma a hromadění nepotřebných věcí, stejně jako časté pocity, že jejich věci někdo krade, nebo slyší hlasy a jiné neexistující zvuky, nebo vnímají přítomnost lidí, kteří tam vůbec nejsou.

Pokud si těchto signálů všimnete u někoho blízkého, je důležité je neignorovat a konzultovat situaci s lékařem. Včasná diagnóza totiž může výrazně pomoci při zvládání onemocnění. Jak poznat Alzheimera?

Alzheimer není jen nemocí hodně starých lidí, umí „přepadnout“ i padesátníky!

Na otázku, kdy může Alzheimerova choroba propuknout, existuje několik odpovědí. Nejčastěji se objevuje po 65. roce života, ale může začít i dříve, už po padesátce. A výjimečné nejsou ani formy s častým nástupem, které atakují až 10 % populace dokonce mezi 40. a 50. rokem. Jen velmi vzácné a geneticky podmíněné formy mohou zaútočit už kolem 30 let. I když je choroba nejčastější ve vyšším věku, není to automatická součást stárnutí. Zapomínání ve stáří může mít různé příčiny – Alzheimerova choroba je ale jednou z těch nejzávažnějších.

Alzheimer a zapomínání
Jedním z příznaků Alzheimera je neschopnost vzpomenout si na známé tváře nebo místa.

Jak nemoc postupuje – a dá se s ní naučit žít důstojně?

Alzheimerova choroba se typicky rozděluje do tří hlavních fází, které mohou trvat měsíce i roky, protože každý případ je jiný – někteří lidé procházejí fázemi pomalu, jiní rychleji. Při včasné diagnóze a dobré péči lze ale průběh zpomalit a kvalitu života zlepšit. Příznaky Alzheimera jsou různorodé, ale rozhodně se dají odhalit včas!

Rané stádium

Mezi jeho projevy patří zapomínání nedávných událostí, problémy s vyjadřováním, ztráta orientace v neznámém prostředí. Člověk zapomíná, opakuje se, má problémy s rozhodováním. Ale ještě zvládá běžné aktivity.

  • Co pomáhá? Mentální cvičení, fyzická aktivita, společenské aktivity, udržování denního režimu, vedení kalendáře s používáním připomínek a třeba i jednoduché poznámky, které podporují denní rutinu a samostatnost.

Střední fáze

V tomto stádiu už se projevuje zhoršení paměti, občasná zmatenost i neschopnost vykonávat složitější úkony. Zhoršuje se orientace, narůstá závislost na pomoci ostatních a také se mění chování.

  • Co pomáhá? Základem je jasná komunikace – to znamená jednoduché a zcela pochopitelné instrukce. Doprovodnou činností může být i hudební nebo vzpomínková terapie, kdy si člověk vybavuje minulé události a zkušenosti. K důstojnému životu je pak důležitá i pomoc s hygienou, oblékáním a jídlem, stejně jako zajištění bezpečného prostředí a stanovení pravidelných aktivit, například vyprávění o dětství, předčítání, společná procházka…

Konečné stadium

V této fázi pacient nepoznává své blízké, je plně závislý na péči druhých, nemluví smysluplně nebo zcela ztratil schopnost komunikovat, má omezenou pohyblivost a v krajním případě je upoután na lůžko.

  • Co pomáhá? Doteková terapie, klidné prostředí, uklidňující hudba, důstojná péče, paliativní přístup. V tomto okamžiku je nezastupitelná kvalitní ošetřovatelská péče s důrazem na komfort, důstojnost a případné zvládání bolesti.

Domácí pečovatelé to nemají jednoduché, takže každá rada je dobrá

Život s Alzheimerovou nemocí může být důstojný, pokud je věnována pozornost potřebám pacienta v každé fázi a pokud jsou k dispozici správné podpůrné mechanismy. Klíčovou roli samozřejmě hrají pečovatelé, v prvních fázích jsou to většinou blízcí z rodiny, obvykle laici. Proto je důležité, aby při péči dodržovali alespoň základní doporučení, která fungují. To znamená – vytvořili bezpečné a známé prostředí, komunikovali trpělivě a jednoduše, podporovali samostatnost nemocného, pokud to je alespoň trochu možné a v neposlední řadě věnovali vymezený čas i vlastnímu odpočinku a péči o zdraví a hlavně – měli dostatečnou podporu svého okolí.

Digitální technologie – důležitá pomoc i na dálku

Velkou pomoc nejen lidem s Alzheimerovou chorobou, ale i jejich pečovatelům mohou poskytnout digitální technologie. Pomáhají zvýšit bezpečí, usnadnit komunikaci, připomenout důležité úkoly, sledovat zdravotní stav anebo včas zachytit změny v chování.

GPS lokátory a chytré hodinky jsou nejdostupnější, pomáhají sledovat pohyb osoby s Alzheimerem a zabránit tomu, že se ztratí. Chytré hodinky mají GPS funkci i SOS tlačítko a některé modely umožňují nastavit i tzv. „bezpečnou zónu“ a pokud ji osoba opustí, přijde pečovateli notifikace. Chytré náramky a hodinky také sledují tep, spánek, pohyb, případné pády svých nositelů a některé automaticky odesílají data rodině nebo lékaři.

Doma je také možné nainstalovat senzorové systémy, které sledují běžný pohyb, například otevření dveří, vstávání z postele a při neobvyklém chování upozorní pečovatele. Více o těchto smart systémech jsme psali zde.

Upomínací aplikace, jako Medisafe, Pill Reminder, jsou zase ideální pro rutinní úkoly, pomáhají například s dodržováním časů užívání léků, hygieny nebo jídla. Upozornění může být zvukové, vizuální nebo hlasové, jak to danému pacientovi nejvíce vyhovuje.

Hlasoví asistenti jako Google Nest, Alexa a další mohou sloužit jako „chytří společníci“ – kromě toho, že připomínají úkoly, také odpovídají na jednoduché dotazy nebo přehrají oblíbenou hudbu.

Pokud rodina nemůže „hlídat“ seniora non-stop, ke komunikaci jsou ideální tablety pro seniory – GrandPad nebo Oscar Senior se zjednodušeným ovládáním, které umožňují uskutečnit video hovor s rodinou jen na jeden dotek.

 

Alzheimerova choroba – mýty versus realita

„Alzheimer je běžnou součástí stárnutí.“
Ne. Alzheimerova nemoc není normální součástí stárnutí, ale jde o degenerativní onemocnění mozku.

„Kdo je fyzicky aktivní, ten neonemocní.“
Ne. Pravidelný pohyb sice riziko snižuje, ale není úplnou zárukou, že nemoc nepropukne.

„Alzheimer je to samé jako demence.“
Ne tak docela. Alzheimer je nejčastější příčinou demence, ale ne jedinou, existují i jiné typy demence.

„Alzheimer není dědičný.“
Ano i ne. Většina případů Alzheimerovy choroby není přímo dědičná, ale genetická výbava může ovlivnit riziko, že se nemoc rozvine. Pokud se projevil Alzheimer u rodičů, má dítě až trojnásobně vyšší pravděpodobnost, že jím onemocní. Ale rozhodně ne jistotu.

Dá se nemoc zpomalit? Co můžu udělat dnes, i když jsem zdravý

Určitě se zpomalit dá, můžete se, a to mnohem více než generace před vámi, spolehnout na vědu a její pokroky, ale hlavně sami na sebe. Nejúčinnější prevence totiž začíná a končí u každého z nás. Současná léčba sice Alzheimerovu nemoc nevyléčí, ale dokáže zpomalit její postup. K dispozici jsou léky, které podporují funkce paměti a zpomalují úpadek kognitivních schopností.

To ostatní už je na nás – ať už je to pravidelná fyzická aktivita – procházky, cvičení, jízda na kole, dále vyvážená strava, zejména středomořská dieta bohatá na omega-3 mastné kyseliny, dostatek spánkuomezení stresu. To jsou hlavní faktory, které mohou snižovat riziko rozvoje nemoci.

Udržování sociálních kontaktů v rodině, ale i s přáteli a zapojení se do komunitních aktivit rozhodně podporuje duševní zdraví, stejně jako čtení, učení se novým věcem například v Univerzitě 3. věku, ale také řešení křížovek a hraní strategických her. To všechno stimuluje mozek a posiluje kognitivní rezervu.

A v neposlední řadě nezapomínejte na kontrolu svého zdraví – pravidelně si nechte otestovat alespoň správnou hladinu cukru a cholesterolu v krvi a změřit krevní tlak. Prostě nekašlat na prevenci, protože hraje důležitou roli. Rizikové faktory, mezi něž patří hlavně dědičnost a věk, ovlivnit nezvládneme, ale dobrá zpráva je, že životním stylem můžeme riziko výrazně ovlivnit.

Co je dobré si ujasnit po stanovení diagnózy?

Hlavně nepropadat skepsi a beznaději, protože v České republice aktuálně žije přes 100 000 lidí s demencí, z toho více než 60 000 s Alzheimerovou chorobou. Tento počet však není konečný, protože onemocnění je často rozpoznáno pozdě a mnoho lidí s Alzheimerem zůstává nediagnostikováno. Takže si můžete být jistí, že desetitisíce českých rodin řeší stejný problém.

Jak pečovat o člověka s Alzheimerem? Základem řešení takové situace je stanovení, kdo a kde se o nemocného bude starat a teprve pak zajištění samotné péče. Ideální je to v jeho přirozeném domácím prostředí, ale ne vždy je to možné. Proto by měla hned následovat rodinná dohoda a jasné rozdělení rolí i odpovědnosti, aby každý věděl, jaký je jeho úkol, jaký je plán péče v určitých fázích choroby, kdy přivolat pomoc, koho kontaktovat… A samozřejmé je i vyřízení plné moci pro někoho z rodiny kvůli ustanovení právního zmocnění pro rozhodování.

Nezůstávejte v tom sami!

Kdo zažil péči o nemocného s Alzheimerem, ví, jak je to náročné, nekonečně vysilující a často beznadějné a demotivující. Proto nečekejte, až to bude neúnosné a raději hledejte odbornou pomoc včas. Zpočátku je možné využít nějaké odlehčovací služby, například denní stacionář, nebo podpůrné skupiny a poradny. Když už jste jejich možnosti vyčerpali, nebojte si přiznat, že nezvládnout to není selhání. Proto jsou tu specializovaná centra a další instituce nebo odborná pracoviště, o nichž se můžete dozvědět více na webu České alzheimerovské společnosti.

Alzheimerova choroba a pojištění?

Nezapomínejte, že v rámci životního pojištění je možné riziko Alzheimera alespoň částečně finančně ošetřit, například pojišťovny obvykle zahrnují demenci, včetně Alzheimerovy choroby do seznamu diagnóz v rámci pojištění závažných onemocnění. Podobně je to i v našem životním pojištění MojeJistota. Většinou ale platí podmínka, že nemoc musí být v určitém stádiu, většinou jde o pokročilý stav. Pokud nemoc způsobí trvalou pracovní neschopnost a vznikne invalidita 1.–3. stupně, je možné uplatnit nárok na pravidelnou rentu nebo jednorázové plnění.

Některé pojišťovny nabízejí také novější typ pojištění, kterým je pojištění soběstačnosti nebo dlouhodobé péče. Ta kryjí právě neschopnost vykonávat běžné denní aktivity a je možné z nich čerpat výplatu pravidelné renty.

Životní pojištění

 

Na co si dát při sjednání smlouvy pozor?

Na případné výluky. Pokud tam Alzheimer je, tak musí být výslovně uveden ve výlukách nebo pojistných podmínkách (nejlépe pod názvem „Alzheimerova nemoc“ nebo „demence“). Pozor také na čekací dobu, od kdy pojištění platí, většinou je 90 dní, ale někdy to mohou být i jeden až dva roky. Některé pojišťovny také nepojišťují osoby nad určitou věkovou hranici, často je to 60–65 let. Pokud je v rodině dědičná zátěž, může mu pojišťovna zvýšit pojistné za riziko nebo může být potenciální klient odmítnut úplně. Pro ideální ochranu je vhodná kombinace různých typů pojištění – a to závažných onemocnění, invalidity a pojištění soběstačnosti.

Alzheimerova choroba je nemoc zapomínání, která nemění jen život jedince, ale celých rodin. Pokud ji poznáme včas a přistupujeme k ní s pochopením a respektem, dá se s ní žít důstojně a s láskou.

Tyto webové stránky používají soubory cookies, které mohou obsahovat osobní údaje. Tyto údaje ukládáme na základě Vašich preferencí, které můžete nastavit zde. Více informací o způsobu zpracování souborů cookies naleznete v Podmínkách používání cookies.
Upravit nastavení