Co s námi dělá horko?
Lidské tělo je velmi odolné, ale vysoké teploty mu dávají pořádně zabrat. Jakmile rtuť na teploměru vyletí nad třicítku, spouští se v těle režim „přežití“. Začínáme se potit – to je náš přirozený chladič. Jenže tím ztrácíme tekutiny a minerály, které potřebujeme k fungování. Únava přichází rychleji, mozek jede na poloviční výkon a koncentrace klesá.
Pokud tělo nestíhá teplo odvádět, hrozí přehřátí. V lehčím případě jde o úžeh – bolest hlavy, nevolnost, malátnost. V horším pak o úpal, kdy teplota uvnitř těla vystoupá nebezpečně vysoko a může poškodit vnitřní orgány. A když k tomu připočteme dehydrataci, jsme na cestě k vážným problémům.
Dlouhodobé horko ovlivňuje naši pozornost, zdraví i náladu. Tělo se přehřívá, špatně spíme, a každodenní činnosti se mění ve výzvy. U starších lidí, dětí nebo chronicky nemocných může jít dokonce o život.
Nejvíce ohrožené jsou skupiny, jejichž tělo se s horkem hůře vyrovnává.
- Malé děti ještě nemají plně vyvinutou schopnost termoregulace – tedy řízení tělesné teploty.
- Senioři naopak mohou mít tuto schopnost již oslabenou a často trpí chronickými nemocemi, které zvyšují riziko přehřátí.
- Lidé s kardiovaskulárními potížemi, cukrovkou nebo nemocemi ledvin bývají na extrémní teploty citlivější a mohou se snáze dehydratovat.
- A nesmíme zapomínat ani na domácí mazlíčky – ti se nepotí jako lidé a spolehnout se mohou jen na nás, že je nenecháme v rozpáleném autě nebo bez přístupu k vodě a stínu.
Letní vedra mohou být zrádná. Kolaps z horka, úpal nebo i následná hospitalizace se nevyhýbají nikomu. A přestože se snažíme chránit sebe i své blízké, některé situace neovlivníme. Právě tehdy přichází na řadu životní pojištění – klid v hlavě pro případ, že se zdraví zlomí rychleji, než teploměr překročí třicítku.
Jak přežít vedra ‒ tipy, které fungují v poušti i v paneláku
Zatímco my saháme ve vedrech po klimatizaci a zmrzlině, beduíni přežívají v 50stupňovém vedru s důstojností, dekou a konvicí čaje. Co můžeme od nich převzít, když teploty ve městě připomínají saharské odpoledne?
1. Oblékejte se do lehkého a světlého
V poušti nevyhrává ten, kdo má nejméně látky, ale ten, kdo má nejvíc rozumu. Beduíni si na sebe vezmou dlouhé, volné a světlé oblečení – ne proto, že je to tradice, ale protože je to funkční. A stejné triky můžeme použít i my, když slunce peče jako o život.
Světlé barvy sluneční paprsky odrážejí, tmavé je pohlcují – a na přímém slunci je to znát.
Dlouhé, volné střihy zase vytvářejí mezi tělem a látkou malý vzduchový polštář, který pomáhá s ochlazováním. Tílka nebo kraťasy jsou příjemné doma nebo ve stínu. Pokud ale vyrážíte ven na slunce, zvažte dlouhé volné oblečení z prodyšného materiálu – lněné košile, vzdušné šaty, široké kalhoty. Právě to pomáhá vytvořit stabilní mikroklima a chrání před spálením. Není náhoda, že právě takto se oblékají lidé žijící v horkých oblastech po celém světě.
Dejte si pozor i na materiály. Syntetika může v horku dráždit pokožku a zadržovat teplo. Lepší volbou je bavlna, len, viskóza, bambus nebo třeba merino vlna – ta sice překvapí, ale skvěle odvádí vlhkost, dýchá a reguluje teplotu.
A pokud se chystáte ven, nezapomeňte ani na pokrývku hlavy – klobouk nebo kšiltovka nejsou jen módní doplněk, ale hlavně ochrana před úžehem.
2. Pijte pravidelně, ale ne ledově
Vyprahlá poušť učí, že pitný režim je posvátný. Beduíni nepijí hektolitry ledových nápojů, ale pomalu usrkávají teplý čaj – a dělají to z dobrého důvodu. Pomáhají tak tělu lépe zvládat horko zevnitř.
Ledové nápoje mohou organismus v extrémních vedrech spíš šokovat než osvěžit. Naopak vlažná voda, mátový čaj nebo bylinné nápoje podpoří přirozenou termoregulaci a tělu dodají, co opravdu potřebuje. Skvělou volbou jsou také neslazené minerálky nebo izotonické nápoje, které doplní i důležité minerály.
Nečekejte na pocit žízně – ten přichází až ve chvíli, kdy je tělo mírně dehydrované. Ideální je pít pravidelně během celého dne.
3. Co jíst, když je venku jako v pekárně
Když teploměr šplhá ke čtyřicítce, není čas na svíčkovou nebo hovězí vývar. Tělo už tak pracuje na maximum, aby se ochladilo, a těžká jídla nebo přirozeně „zahřívající“ pokrmy ho zatěžují o to víc. Vsaďte proto na lehkou, svěží stravu – saláty, zeleninu, ovoce, ryby, zakysané mléčné výrobky. Taková jídla nezatěžují organismus a zároveň doplňují energii i hydrataci.
Jezte raději častěji a v menších porcích – tělo pak nebude přetížené trávením a lépe si udrží stabilní teplotu. A pokud chcete tělu opravdu pomoci, nezapomínejte ani na sůl a minerály – ty se při pocení rychle ztrácejí.
Vařte ideálně venku – grilování na zahradě nebo balkoně nejen přispívá k prázdninové atmosféře, ale taky díky tomu zbytečně nevytápíte doma. A pokud venku zrovna lije nebo bydlíte v paneláku bez balkonu, prozkoumejte možnosti studené kuchyně: třeba těstovinové nebo luštěninové saláty, studené polévky, jogurtové dipy s pečivem, hummus, tvarohové pomazánky nebo stále populárnější buddha bowls s kombinací obilovin, zeleniny a bílkovin.
Pozor: Podobně jako u ledových nápojů, ani zmrzlina není ten nejlepší nápad. Ledová pochoutka sice na chvíli osvěží, ale tělo na vnitřní ochlazení zareaguje zvýšenou tvorbou tepla, což přesně nechceme.
4. Jak vytvořit z bytu „pouštní stan“
Beduíni vědí, že v boji s horkem je důležité správně zacházet se světlem a vzduchem. Jejich stany jsou tmavé, ale vzdušné – a to je přesně to, co můžeme napodobit i doma.
Ráno a večer, když venkovní teplota klesne, pořádně vyvětrejte. Udělejte průvan, otevřete okna dokořán a nechte čerstvý vzduch vyměnit ten nahřátý. Přes den naopak zavřete okna a zatáhněte závěsy nebo žaluzie – nejlépe světelné, které zadržují sluneční žár, ale pustí dovnitř něco málo světla.
Skvělým pomocníkem je i vlhký „větrák“ – například pověšené vlhké prostěradlo pověšené v okně nebo před ventilátor. Když ventilátor fouká přes mokrou látku, vzduch se mírně ochladí díky odpařování vody. Celou místnost sice neochladí jako klimatizace, ale pocitová teplota klesne, což tělu výrazně uleví.
5. Zázrak lokálního ochlazování
Voda je nejpřirozenější způsob, jak tělu ulevit v horku – nejen pitím, ale i na povrchu. A nemusíte mít doma nutně bazén, abyste se cítili lépe. Beduíni nemají klimatizaci ani sprchu, a přesto zvládají i padesátistupňová vedra. Jejich tajemství? Ochlazují tělo tam, kde to má největší efekt – a neplýtvají energií ani vodou.
Základní princip je jednoduchý: tělo nejrychleji reaguje na ochlazení v místech, kde je krev nejblíž povrchu – tedy na zápěstích, zátylku, spáncích nebo chodidlech. Přiložte mokrý hadřík, obalte si zápěstí vlhkou látkou, namočte ponožky nebo postavte nohy do lavoru se studenou vodou. Takové drobnosti dokážou s pocitovou teplotou zázraky.
Naopak co moc nepomáhá, je skočit po celém dni pod ledovou sprchu. Pokud je tělo přehřáté, ledová voda způsobí prudké stažení cév, může zvýšit krevní tlak – a v krajním případě i vyvolat kolaps. Místo úlevy přichází stres a tělo paradoxně začne produkovat ještě víc tepla. Mnohem vhodnější je proto vlažná sprcha, která tělu pomáhá regulovat teplotu přirozeně a bez zbytečného stresu.
6. Zvolněte – tělo vám poděkuje
V horku není slabost být pomalejší – je to přirozená obrana těla před přehřátím. V zemích, kde jsou extrémní teploty běžné, je obvyklá polední siesta – tedy několikahodinový klidový režim kolem poledne, kdy je venku největší žár. A není to lenost, ale logika – tělo má v těchto chvílích nejvíc práce s udržením správné teploty, a proto mu prospěje klid.
Samozřejmě ne každý může uprostřed dne ulehnout na dvě hodiny. Ale i při běžném pracovním dni se dá horku přizpůsobit:
- Je-li to možné, náročnější úkoly nebo fyzickou aktivitu si naplánujte na brzké dopoledne nebo večer, kdy je teplota snesitelnější.
- Přes poledne naopak zpomalte – dopřejte si pauzu, vyhýbejte se stresu, a pokud to jde, pracujte z chladnější části bytu nebo kanceláře.
- Pomáhá i pravidelné protahování, větrání a dostatečné pití vody, které udrží koncentraci i energii.
- A pokud pracujete z domova, využijte volnost v režimu – třeba kratší, ale častější přestávky, stín na balkoně místo kancelářské židle nebo si naplánovat práci na pozdní odpoledne, jestliže to vaše povolání dovolí.
Jak se chovat venku v extrémních teplotách?
Léto není od toho, abychom se zavírali doma – ale horko si žádá rozumný přístup. A i když nejdete do pouště, ale jenom na výlet, do parku nebo na pláž, s těmito tipy zvládnete pobyt venku bezpečněji a příjemněji:
- Čas hraje roli – venku buďte ideálně dopoledne do 11 hodin nebo až po 17. hodině. Přes poledne se raději ukryjte ve stínu nebo uvnitř.
- Hledejte zeleň a stín – parky, lesy a zahrady jsou v horku příjemnější než rozpálené městské ulice. Stromy přirozeně ochlazují a chrání před přímým sluncem.
- Vezměte si vodu – a víc, než si myslíte. Při delší cestě přibalte i lehkou svačinu, mokré ubrousky nebo malý ručník na osvěžení.
- Nezapomeňte na ochranu před sluncem – pokrývka hlavy, sluneční brýle, opalovací krém s vysokým faktorem a lehké, prodyšné oblečení jsou základní výbava letního dne. Další tipy na ochranu před sluncem jsme pro vás sepsali tady.
- Pozor v autě – nenechávejte děti, starší osoby a zvířata v autě, ani na pár minut. Interiér se dokáže zahřát na nebezpečné teploty během chvíle.
- Pláže a koupání – skvělé osvěžení, ale i tady platí: chraňte se před spálením, hlídejte pitný režim a buďte opatrní při náhlém skoku do studené vody, pokud jste byli přehřátí.
Nejen tělo, i domov si zaslouží ochranu
Léto a horko nedávají zabrat jen lidem – trpí i domy, byty a elektrospotřebiče. Přehřáté střechy, špatná izolace nebo rozpálená okna znamenají nejen nepohodlí, ale i vyšší účty za energii. Klimatizace běží naplno, ventilátory se nezastaví a lednice se snaží udržet chlad, i když kolem nich panuje tropické klima.
Jak ochladit byt a ušetřit
Už jsme zmínili správné větrání (ráno a večer) a stínění přes den, což pomáhá udržet interiér chladnější bez nutnosti neustálého chlazení. Pomoci může i vypínání zbytečné elektroniky, která sama produkuje teplo. U spotřebičů jako notebooky, televize nebo wi-fi routery se vyplatí je nenechávat zapnuté celý den.
Pozor na přehřátí techniky
Elektronika i elektrospotřebiče mají své limity. Nejsou-li dobře větrané nebo jsou vystavené přímému slunci, může dojít k přehřátí, zpomalení nebo i trvalému poškození. Zejména u citlivější techniky – jako jsou notebooky, herní konzole nebo klimatizační jednotky – je důležité dbát na pravidelné čištění a větrání.
Když už se něco pokazí...
A co když i přes veškerou snahu technika selže? Přetížená klimatizace zaplaví a vytopí byt, ventilátor způsobí zkrat nebo se kvůli výpadku proudu pokazí zásoby v mrazáku? V takových situacích pomáhá pojištění majetku. Kryje škody, které může způsobit i počasí – a vám ušetří nejen náklady, ale i nervy.
Léto si jde užít – i v horku
Horké dny jsou zkouškou – pro tělo, psychiku i naši každodenní rutinu. Ale s trochou předvídavosti, péče a praktických návyků si i léto plné tropických teplot můžete užít v pohodě a bezpečně.
Chraňte sebe i svůj domov. Dejte tělu čas, vodu a stín, elektronice prostor a větrání. A když přesto něco selže – ať už klimatizace, nebo vlastní síly – je dobré mít za zády jistotu. Třeba v podobě pojištění, které kryje nečekané výkyvy počasí i životní situace. Protože léto by mělo být o zážitcích, ne o starostech.