Trvalé následky úrazu: Jak funguje pojištění?

Trvalé následky úrazu, aneb když se život už nevrátí do starých kolejí...

Zlomenina se zahojí, rehabilitace skončí a člověk se postupně vrací do běžného života. Někdy ale úraz zanechá následky, které už nezmizí a provázejí člověka celý život. Omezená hybnost, poškozený zrak nebo trvalé potíže s páteří mohou ovlivnit nejen každodenní fungování, ale také práci, kariéru i budoucí příjmy. 
Co pojišťovny považují za trvalé následky úrazu, jak se posuzuje jejich rozsah a kdy pomáhá životní pojištění?

Rozcestník:

• Co znamenají trvalé následky úrazu?
• Jak dlouho musím čekat na uznání trvalých následků?
• Jak trvalé následky ovlivňují příjem?
• Jak lze trvalé následky pojistit?
• Jaké jsou výjimky z plnění trvalých následků?
• Jak se počítá plnění za trvalé následky?
• Jaký je rozdíl mezi trvalými následky, invaliditou a pracovní neschopností?

 

Co jsou trvalé následky úrazu

Trvalé následky úrazu jsou zdravotní omezení, která přetrvávají i po skončení léčení a ustálení zdravotního stavu. Na rozdíl od běžného poranění, které se postupně zahojí, mohou trvalé následky člověka dál omezovat a znepříjemňovat mu život. Nemusí přitom jít jen o vážné úrazy s dlouhou hospitalizací. Někdy zůstane následek i po zranění, které zpočátku nevypadalo nijak dramaticky. Rozhodující je, zda po doléčení přetrvává trvalé poškození zdraví, nikoli pouze to, jak dlouho léčba trvala.
 

• Pokud vás zajímá rozdíl mezi trvalými následky, invaliditou a pracovní neschopností, pokračujte na porovnávací tabulku: "Srovnání pojištění invalidity x pracovní neschopnosti x travých následků".

Jaké trvalé následky mohou vzniknout?

Závažné úrazy, které vyžadují náročné operace, hospitalizace na JIP nebo hospitalizace s komplikacemi, tvoří podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR dlouhodobě zhruba polovinu všech úrazů vyžadujících hospitalizaci, a právě tyto případy nejčastěji zanechávají trvalé následky. 

Mezi ty časté obecně patří:

1. Omezení hybnosti ruky, nohy nebo jiného kloubu. Po zlomenině, poranění šlach nebo kloubu nemusí být možné končetinu plně ohýbat či zatěžovat.
2. Částečná ztráta zraku. Poškození oka může zkomplikovat řízení, práci s přístroji nebo činnosti vyžadující přesné vidění.
3. Trvalé poškození sluchu. Následkem úrazu může být trvalé zhoršení sluchu, které komplikuje komunikaci i pracovní uplatnění.
4. Následky poranění páteře. Mohou zahrnovat omezenou pohyblivost, chronické obtíže nebo potíže s dlouhým sezením či stáním.
5. Neurologické následky. Po poranění hlavy či nervů mohou přetrvávat poruchy citlivosti, koordinace pohybu nebo jiné funkční obtíže.
6. Jizvy a jiné trvalé změny. I takové změny mohou být jako daný typ následku zahrnuté v pojistných podmínkách.

Konkrétní rozsah následků i jejich závažnost se posuzují individuálně. Ne každá přetrvávající bolest nebo zdravotní obtíž automaticky znamená nárok na pojistné plnění. Záleží na zdravotním stavu, lékařském posouzení a podmínkách sjednaného pojištění.

• Zajímají vás pojistné podmínky kokrétně u našeho životního pojištění Elán? Pokračujte sem: "Pojistné podmínky".

Mohou vzniknout trvalé následky i po běžném úrazu?

Bohužel ano. Představte si člověka, který si při pádu na kole poraní rameno. Zpočátku počítá s několika týdny léčby, po nichž se vrátí ke sportu i práci. Jenže ani po rehabilitaci nedokáže zvednout ruku tak vysoko jako dřív. Pokud jde o trvalé poškození, může se jednat o následek, který ovlivní nejen jeho volný čas, ale také pracovní možnosti. Takže i zdánlivě běžné zranění může mít dlouhodobé důsledky. Závažnost původního úrazu ale sama o sobě neurčuje, zda a v jaké výši pojišťovna vyplatí pojistné plnění, nebo nevyplatí. 

Jak dlouho se čeká na ustálení trvalých následků úrazu?

Pokud lze rozsah tělesného poškození a procento trvalých následků spolehlivě určit ihned po úrazu, může pojišťovna pojistné plnění vyplatit dříve. Jestliže je známý alespoň minimální rozsah tělesného poškození, může také poskytnout zálohu na plnění. Ve většině případů se však čeká na ustálení zdravotního stavu, které může trvat až tři roky od úrazu. Po uplynutí této doby bývá rozsah trvalých následků zpravidla známý. Pojišťovna jej ale může stanovit i na základě lékařských zpráv. 

Jak mohou trvalé následky ovlivnit příjem

Zdravotní omezení se nemusí projevit jen v osobním životě. Může zasáhnout také oblast, která je pro většinu domácností zásadní: pracovní uplatnění a příjem. Člověk se sice může po úrazu vrátit do práce, ale už nemusí zvládat stejné úkoly jako dřív, pracovat ve stejném tempu nebo vykonávat svou původní profesi. Vedle toho mohou přibýt výdaje na rehabilitaci, pomůcky či úpravy domácnosti. Rodinný rozpočet se tak může dostat pod tlak i v situaci, kdy domácnost přichází jen o část původního příjmu.

1. Když se nemůžete vrátit ke své profesi...

Některá povolání vyžadují plnou fyzickou kondici, přesnou koordinaci pohybů nebo bezchybný zrak. Trvalé následky úrazu, proto mohou znemožnit návrat k dosavadní práci, přestože člověk jinak zvládá běžné denní činnosti. Tady je několik modelových situací, které se mohou v životě stát:

Řemeslník si při pádu z lešení vážně poranil ruku
Po léčbě sice znovu zvládá běžné denní činnosti, ale už nedokáže bezpečně a přesně pracovat s nářadím. Jeho zdravotní stav mu neumožnil návrat k původní profesi instalatéra. Novou práci sehnal ve skladu, ale jeho příjem se propadl téměř o pětinu.

Profesionální řidič utrpěl úraz oka na chalupě
Při práci s úhlovou bruskou mu odletěla kovová špona přímo do oka, utrpěl trvalé poškození zraku a už se nemohl vrátit za volant. Firma mu umožnila pracovat na dispečinku, ale bez příplatků za přesčasy už si tolik nevydělá.   

Jako sportovci se mu úrazy vyhýbaly, ale jednomu „neujel“   
Ještě větší propad příjmu musel řešit profesionální volejbalista po těžkém úrazu kolene při autonehodě na cestě z dovolené, který mu znemožnil pokračovat v dosavadní kariéře. Nakonec se stal asistentem trenéra u volejbalové mládeže, ale i tak je omezen při předvádění cviků a vedení tréninků. Pro bývalého profesionálního sportovce může být nespornou výhodou, pokud má možnost vrátit se ke své původní profesi.

2. Nižší výdělek nebo změna zaměstnání

Ani návrat do práce nemusí znamenat návrat k původnímu příjmu. Zdravotní omezení mohou člověka přimět přijmout méně placenou pozici, pracovat na kratší úvazek nebo se vzdát části pracovních úkolů, za které dříve dostával příplatky či odměny. Stejně jako v našich modelových ilustrativních případech, jsou pak i v reálném životě zranění často postaveni před rozhodnutí změnit zaměstnání, doplnit si kvalifikaci nebo začít znovu v oboru, ve kterém dosud neměli zkušenosti. 

Dopad se přitom nemusí projevit okamžitě. Člověk může po úrazu nějakou dobu pobírat náhradu příjmu nebo využívat finanční rezervy. Teprve později zjistí, že jeho dlouhodobé příjmy už nestačí na pokrytí původních výdajů.

Důležité: Dopad na pracovní zařazení a možnost vykonávat povolání, stejně jako pokles pracovní schopnosti pak primárně kryje pojištění invalidity, které by mělo jít ruku v ruce s pojištěním trvalých následků. Právě kvůli možnému výpadku příjmu je dobré pojištění kombinovat i s dalšími riziky, kromě invalidity například s pojištěním pracovní neschopnosti nebo úvěru.
 

Důležité: Dopad na pracovní zařazení a možnost vykonávat povolání, stejně jako pokles pracovní schopnosti pak primárně kryje pojištění invalidity, které by mělo jít ruku v ruce s pojištěním trvalých následků. Právě kvůli možnému výpadku příjmu je dobré pojištění kombinovat i s dalšími riziky, kromě invalidity například s pojištěním pracovní neschopnosti nebo úvěru.

 

Příklad z rodinného rozpočtu: Před úrazem měl člověk čistý měsíční příjem 48 000 Kč. Po návratu do práce kvůli trvalému omezení zvládá pouze méně náročnou pozici s příjmem 39 000 Kč. Položka Částka Původní čistý měsíční příjem 48 000 Kč Příjem po změně zaměstnání 39 000 Kč Rozdíl za měsíc 9 000 Kč Rozdíl za rok 108 000 Kč Za pět let by při stejném rozdílu činil výpadek příjmu 540 000 Kč. Jde o zjednodušený model bez započtení růstu mezd, kariérního postupu nebo změn zaměstnání či dalších okolností. Přesto dobře ukazuje, jak výrazný může být dlouhodobý finanční propad kvůli zdravotnímu omezení.

3. Vyšší výdaje, se kterými rodina nepočítá

K nižším příjmům se mohou přidat další náklady. Některé zdravotní a rehabilitační služby nebo kompenzační pomůcky nemusí být plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění. V závislosti na závažnosti následků může být potřeba upravit bydlení, zajistit bezbariérový přístup, častěji využívat dopravu autem nebo zaplatit pomoc s činnostmi, které člověk dříve zvládal sám.

Rodina tak může současně řešit nižší příjem i vyšší výdaje zároveň. Pokud navíc splácí hypotéku, vychovává děti nebo pečuje o dalšího člena domácnosti, může být taková situace citelným zásahem do její finanční stability.
 

Mohou trvalé následky snížit příjem i po návratu do práce? Mohou a také fakticky snižují. Člověk může dál pracovat, ale kvůli zdravotnímu omezení bude třeba muset vykonávat jinou profesi, pracovat méně hodin nebo mít nižší mzdu. Právě proto je důležité rozlišovat mezi schopností vrátit se do zaměstnání a možností vydělávat stejně jako před úrazem.

 

Trvalé následky a pojištění

Pojištění trvalých následků úrazu v rámci životního pojištění je jednou z možností, jak se na takovou situaci připravit. Je však důležité vědět, že toto pojištění zpravidla nefunguje jako pravidelná náhrada mzdy. Obvykle jde o jednorázové plnění, jehož výše se odvíjí od sjednané pojistné částky, uznaného rozsahu trvalých následků a případně dalších smluvních pravidel.

Při výběru životního pojištění se vyplatí sledovat nejen cenu a pojistnou částku, ale především to, jaká rizika smlouva skutečně kryje, jak se stanovuje výše plnění a jaké situace jsou z pojištění vyloučeny. Právě tyto podmínky rozhodují o tom, jakou finanční pomoc můžete v případě vážného úrazu očekávat.

Důležité je vždy u produktu zkontrolovat zejména:

• jaké úrazy a jejich následky pojištění zahrnuje a hranici, od které pojišťovna plní,
• zda smlouva obsahuje progresivní plnění, které může u závažnějších následků výplatu násobit a jak vysoké,
• jaké jsou výluky, omezení a lhůty pro uplatnění nároku,
• a také to, zda pojištění odpovídá věku, životní situaci a aktivitám pojištěného.

 

Chcete vědět, jak vybírat (nejen) pojistné částky v životním pojištění? Pokračujte na náš článek: „Jak správně nastavit životní pojištění“. Zajímá vás, jaké chyby lidé v životním pojištění nejčastěji dělají? Čtěte tady: „Chyby v ŽP“. Řešíte peníze a nechcete na životním pojištění přeplácet? Tady vám poradíme, jak ušetřit: „Jak snížit náklady na životním pojištění“.

 

Jakou zvolit pojistnou částku?

Vždy je při výběru pojistné částky dobré uvažovat o tom, co by po úrazu následovalo:

• Jak dlouho by domácnost zvládla fungovat při nižším příjmu?
• Kolik by mohla stát úprava bydlení nebo změna pracovního uplatnění?
• A jak velkou rezervu by rodina potřebovala, aby nemusela okamžitě sahat na úspory nebo se zadlužovat?

Takže při sjednávání pojištění je dobré zvážit nejen vlastní finanční rezervy, ale také výši pravidelných výdajů, rodinné závazky a to, jak dlouho by domácnost dokázala fungovat při výrazné životní změně.


•    Zajímá vás, jak pojištění nastavit podle vaší životní situace? Pokračujte na článek: „Pojištění podle životní situace“.

Důležitá je rovněž výše sjednané pojistné částky a způsob výpočtu případného plnění. Samotná existence pojištění totiž ještě neznamená, že vyplacená částka pokryje všechny finanční důsledky úrazu. Menší úrazy se zahojí, jejich následky ale někdy mohou zůstat na celý život. Pojištění trvalých následků úrazu může pomoci zmírnit finanční dopady takové změny a dát člověku větší prostor soustředit se na to podstatné – život po úrazu.

Jak funguje životní pojištění Elán

V našem životním pojištění Elán si můžete sjednat pojištění trvalých následků úrazu ve dvou variantách, případně využít obě současně.

• První varianta umožňuje získat pojistné plnění už při tělesném poškození od 0,001 %.
• Druhá nabízí progresivní plnění při trvalých následcích od 10 %. 

Progresivní plnění znamená, že při závažnějším poškození zdraví může být vyplacená částka násobně vyšší. 
Například aktuální nabídka životního pojištění Elán uvádí u trvalých následků možnost pojištění s progresí až 800 %. 

Kdy se trvalé následky posuzují?

Ne hned po úrazu. Nárok na pojistné plnění se posuzuje podle toho, jaké trvalé následky úraz zanechal a v jakém rozsahu a jejich závažnost se obvykle hodnotí po ustálení zdravotního stavu, obvykle dva roky po úrazu, nejpozději do 3 let od jeho vzniku. Pokud je ale minimální rozsah trvalých následků možné jednoznačně určit už dříve, lze za určitých podmínek vyplatit zálohu na pojistné plnění. K oznámení události se dokládá mimo jiné lékařem vyplněné potvrzení a další zdravotnická dokumentace, například propouštěcí zprávy, RTG snímky nebo operační protokoly. 

Co když jeden úraz zanechá více následků? 

I to klasifikace řeší. Pokud jediný úraz způsobí několik různých trvalých následků, mohou se jednotlivá procenta sčítat.
 

Kdy vzniká nárok na plnění z pojištění trvalých následků?

Základem je úraz, který splňuje definici úrazu podle pojistných podmínek a zanechá trvalé následky zahrnuté do sjednaného pojištění. Po ukončení léčby se, jak už bylo řečeno, zpravidla vyčkává na ustálení zdravotního stavu, aby bylo možné rozsah trvalého poškození odpovědně posoudit. Pojišťovna následně vychází z lékařských zpráv a pravidel uvedených v pojistných podmínkách. Klient by měl včas nahlásit pojistnou událost a pro hladký průběh řešení by měl mít veškeré lékařské zprávy k dispozici. 

• Zajímá vás, jaké jsou podmínky pro plnění trvalých následků u nás? Přečtěte si pojistné podmínky našeho životního pojištění: Pojistné podmínky ŽP Elán.

Na rozdíl od některých jiných pojistných rizik není plnění z pojištění trvalých následků automaticky podmíněno tím, že člověk přestane pracovat. Rozhodující je uznaný rozsah trvalých následků a konkrétní pojistné podmínky. I člověk, který se vrátí do zaměstnání, tak může mít na plnění nárok.
Konkrétní podmínky se mezi pojišťovnami a produkty liší. Samotná diagnóza proto ještě neznamená, že bude automaticky vyplacena určitá částka.
 

Výše pojistného plnění se obvykle neodvíjí od toho, kolik stála léčba nebo jak dlouho trvala pracovní neschopnost. Základem je procentní ohodnocení trvalého následku. U nás se vychází z klasifikace trvalých následků, která jednotlivým typům poškození přiřazuje procentní podíl podle jejich rozsahu. Tento podíl se následně vztahuje k sjednané pojistné částce. Jak to řešíme u nás v KB Pojišťovně se dozvíte ZDE.

Kdy pojišťovna nemusí plnit Přehled nejčastějších výluk a omezení: Úraz nesplňuje definici úrazu uvedenou v pojistných podmínkách. Úraz je podle pojišťoven náhlá a neočekávaná událost způsobená vnějším vlivem nebo působením vlastní tělesné síly, která nezávisle na vůli člověka vede k poškození zdraví nebo ke smrti.  Alkohol, omamné látky a léky. Pokud k úrazu nebo jeho trvalým následkům přispělo požití alkoholu, omamných či psychotropních látek nebo zneužití léků, může pojišťovna pojistné plnění krátit. Úmyslné jednání, trestná činnost. Úrazy způsobené úmyslným sebepoškozením, pokusem o sebevraždu nebo úrazy, které si pojištěný přivodil při páchání trestné činnosti.  Nebezpečné a neodsouhlasené sportovní či rizikové aktivity. Provozování rizikových a adrenalinových sportů (např. paragliding, potápění v hloubkách, bojová umění, motoristické závody), pokud tato rizika nebyla ve smlouvě připojištěna. Válka, terorismus a nepokoje. Úrazy vzniklé v souvislosti s aktivní účastí na válečných událostech, občanských nepokojích nebo teroristických útocích (podle konkrétních pojistných podmínek pojišťovny). Pozdní nahlášení nebo promlčení. Lhůta pro oznámení pojistné události u trvalých následků úrazu nezačíná běžet dnem úrazu, ale až po ustálení zdravotního stavu. Nárok na plnění za trvalé následky je ale nutné nahlásit včas, a to v zákonné promlčecí lhůtě. Ta je zpravidla tříletá a u pojištění osob začíná běžet jeden rok po vzniku pojistné události. Po uplynutí promlčecí lhůty může pojišťovna odmítnout pojistné plnění vyplatit.  Lhaní a zamlčení údajů. Pokud pojištěný při sjednávání smlouvy nebo při uplatňování nároku uvedl vědomě nepravdivé či hrubě zkreslené údaje, případně zamlčel podstatné okolnosti.

Na rozdíl od některých jiných pojistných rizik není plnění z pojištění trvalých následků automaticky podmíněno tím, že člověk přestane pracovat. Rozhodující je uznaný rozsah trvalých následků a konkrétní pojistné podmínky. I člověk, který se vrátí do zaměstnání, tak může mít na plnění nárok.
Konkrétní podmínky se mezi pojišťovnami a produkty liší. Samotná diagnóza proto ještě neznamená, že bude automaticky vyplacena určitá částka.
 

Jak se počítá plnění za trvalé následky

Rozsah trvalých následků se pro účely pojištění obvykle vyjadřuje procentem. To se stanovuje podle oceňovacích pravidel pojišťovny s ohledem na druh a závažnost zdravotního poškození. Nejde tedy o procento, které by si člověk určoval sám podle toho, jak moc mu úraz komplikuje život.
 

Výše pojistného plnění se obvykle neodvíjí od toho, kolik stála léčba nebo jak dlouho trvala pracovní neschopnost. Základem je procentní ohodnocení trvalého následku. U nás se vychází z klasifikace trvalých následků, která jednotlivým typům poškození přiřazuje procentní podíl podle jejich rozsahu. Tento podíl se následně vztahuje k sjednané pojistné částce. Jak to řešíme u nás v KB Pojišťovně se dozvíte zde.

Pro jednoduchou představu si ukažme modelový výpočet bez progresivního navýšení.
Příklad:

• sjednaná pojistná částka: 1 000 000 Kč
• uznané trvalé následky: 10 %
• plnění při lineárním výpočtu: 100 000 Kč

Výpočet: 1 000 000 Kč × 10 % = 100 000 Kč.
Pokud by byly trvalé následky oceněny na 25 %, odpovídalo by plnění při stejném zjednodušeném způsobu výpočtu částce 250 000 Kč.

Ve skutečnosti může být výplata jiná. Některé smlouvy obsahují progresivní plnění, při němž se u závažnějších následků vyplácí násobně více než při prostém procentním výpočtu. 
 

Jaký je rozdíl mezi trvalými následky, invaliditou a pracovní neschopností?

Tyto pojmy se často zaměňují, přestože označují odlišné situace. Rozdíl je důležitý i při výběru pojištění, protože každé krytí může pomoci v jiné životní fázi. Rozdíl je i v tom, co se posuzuje.
Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je invalidita posuzována podle poklesu pracovní schopnosti, trvalé následky úrazu se posuzují zase podle jiných pravidel.

Hlavní rozdíly:

• Pracovní neschopnost znamená, že člověk kvůli zdravotnímu stavu dočasně nemůže pracovat. Může jít například o několik týdnů po zlomenině nebo o delší období po operaci. Pojištění pracovní neschopnosti může za sjednaných podmínek pomáhat nahrazovat část příjmu po dobu, kdy člověk nemůže vykonávat svou práci.
• Trvalé následky úrazu označují zdravotní poškození, které přetrvává i po ukončení léčby a ustálení stavu. Pro poskytnutí plnění z tohoto pojištění není samo o sobě rozhodující, zda člověk pracuje, ale zda jsou splněny podmínky sjednaného krytí a jaký rozsah následků pojišťovna uzná.
• Invalidita souvisí s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a poklesem pracovní schopnosti, který je posuzován podle zákonných pravidel. Může vzniknout následkem úrazu, ale i nemoci. Pro nárok na invalidní důchod je podstatné splnění zákonných podmínek, nikoli pouze samotná existence zdravotního omezení. Soukromé pojištění invalidity se navíc řídí vlastními smluvními podmínkami.

Rozdíl si můžeme ukázat na příkladu člověka, který si při nehodě vážně poraní nohu. Během léčby nemůže pracovat a řeší tedy dočasný výpadek příjmu (pracovní neschopnost). Po ukončení léčby mu zůstane omezená pohyblivost, která může být posouzena jako trvalý následek úrazu. Pokud je omezení dostatečně závažné a splňuje příslušné zákonné podmínky, může mít současně význam i pro posouzení invalidity.

 

	Situace	Co může řešit pojištění
Pracovní neschopnost	Dočasně nemůžete pracovat kvůli zdravotnímu stavu	Pojištění pracovní neschopnosti může za sjednaných podmínek vyplácet denní dávku, například 500 Kč denně.
Trvalé následky	Po úrazu zůstane trvalé tělesné či jiné zdravotní poškození	Pojištění trvalých následků může vyplatit jednorázovou částku podle rozsahu následků a sjednaných podmínek smlouvy.
Invalidita	Zdravotní stav dlouhodobě snižuje pracovní schopnost v rozsahu stanoveném právními předpisy	Pojištění invalidity může poskytnout sjednanou částku při splnění smluvních podmínek.

Jednotlivá pojištění se tedy mohou vhodně doplňovat. Žádné z nich ale automaticky nenahrazuje ostatní.

• O tom, jak přesně funguje pojištění invalidity, si můžete přečíst tady: „Pojištění invalidity“.
• Chcete vědět, jak pojištění pomáhá při pracovní neschopnosti? Pokračujte sem: „Pojištění pracovní neschopnosti“.

Trvalé následky ani nejsou totéž, co samotný úraz nebo délka léčby. Doba nezbytného léčení úrazu je dočasné období rekonvalescence, tedy časové období, po které se tělo hojí a pacient vyžaduje lékařskou péči. Má začátek a konec a za toto období vyplácí pojišťovna denní odškodné, obvykle jde  o součin sjednané denní dávky a počtu dnů léčení, často od určitého limitu. Ale nemusí to tak být vždy. Například u našeho Elánu je obdobný princip plnění jako u trvalých následků úrazu, tedy % z pojistné částky, ale v tomto případě se nečeká na ustálení zdravotního stavu.

 

Vyplatí se pojištění trvalých následků?

Význam může mít zejména pro lidi, jejichž příjem nebo každodenní fungování výrazně závisí na fyzickém zdraví. Typicky jde o živitele rodiny, řemeslníky, pracovníky manuálních profesí, sportovce nebo osoby s hypotékou a dalšími dlouhodobými závazky.

Živitel rodiny

Pro rodinu s dětmi může být finanční jistota důležitá i v případě, že pojištěný nepřijde o celý příjem. Pokud se kvůli trvalému omezení musí vzdát lépe placené práce nebo potřebuje dlouhodobou pomoc, jednorázové plnění může vytvořit rezervu na překlenutí náročného období.

Manuálně pracující

Trvalé poškození ruky, zad nebo pohybového aparátu může výrazně zkomplikovat nebo znemožnit výkon jejich povolání.

Sportovec

U sportovců záleží na tom, jakému sportu se věnují a jaké riziko pojištění kryje. Rekreační sportování může být zahrnuto v základním rozsahu, zatímco rizikové, soutěžní nebo profesionální sporty mohou mít zvláštní podmínky či výluky. Před sjednáním pojištění je proto vhodné ověřit, zda odpovídá skutečným aktivitám pojištěného.

Osoba se závazky (hypotéka, děti)

Pokud úraz trvale ovlivní jejich soběstačnost nebo pracovní schopnost, pojistné plnění může pomoci s placením hypotéky, běžných výdajů domácnosti a případně i nákladů na péči.

• Zajímá vás, jak je to s pojištěním schopnosti splácet hypotéku? Pokračujte sem: "Pojištění hypotéky".
• Máte děti a chcete pojistit i je? Pokračujte sem: "Životní pojištění pro děti".

Pojištění trvalých následků je dobré vnímat jen jako jednu část finanční ochrany. Pro komplexnější zabezpečení příjmu může dávat smysl kombinace s pojištěním invalidity, pracovní neschopnosti a dostatečnou finanční rezervou. Pamatujte, že nejde o to, jak závažný úraz byl, ale jaké následky zanechá.
 

Nejčastější otázky Co se považuje za trvalé následky úrazu? Jde o zdravotní poškození, které přetrvává i po ukončení léčby a ustálení zdravotního stavu. Může jít například o omezení pohyblivosti končetiny, poškození zraku či sluchu nebo neurologické obtíže. Nárok na pojistné plnění závisí na rozsahu následků a podmínkách konkrétní smlouvy. Jak se určuje procento trvalých následků? Pojišťovna posuzuje rozsah trvalého poškození podle lékařských zpráv a oceňovacích pravidel uvedených v pojistných podmínkách. Stanovené procento se následně použije při výpočtu pojistného plnění. U smluv s progresí může být výsledná částka vyšší než prostý procentní podíl z pojistné částky. Mohu dostat plnění, i když dál pracuji? Ano. Samotný návrat do zaměstnání nárok na plnění z pojištění trvalých následků automaticky nevylučuje. Rozhodující je, zda po úrazu zůstalo pojištěné trvalé poškození a zda jsou splněny podmínky smlouvy. Není nutné, aby člověk zároveň pobíral invalidní důchod nebo přišel o zaměstnání. Jaký je rozdíl mezi invaliditou a trvalými následky? Invalidita a trvalé následky nejsou totéž. Trvalé následky popisují přetrvávající zdravotní poškození, obvykle po úrazu. Invalidita se posuzuje podle dlouhodobého poklesu pracovní schopnosti a může vzniknout následkem úrazu i nemoci. Každý pojem má vlastní pravidla a nárok na pojistné plnění se u každého typu pojištění posuzuje samostatně.

Autor článku

Pavel Sedlář je specialista na životní pojištění s více než patnáctiletou zkušeností napříč bankovnictvím, pojišťovnictvím a investicemi. V KB Pojišťovně propojuje strategii, regulaci i obchodní realitu do jasné produktové vize. Vede rozvoj životního pojištění a zaměřuje se na inovace, digitalizaci a efektivní řízení produktů napříč týmy. Dokáže vidět trh v širších souvislostech a tím nacházet nové cesty, jak posouvat produkty směrem k vyšší hodnotě pro klienty.